Naše společnost používá soubory cookie ke správnému fungování vašeho oblíbeného webu, k přizpůsobení obsahu stránek vašim potřebám, ke statistickým a marketingovým účelům. Kliknutím na tlačítko přijímám nám udělíte souhlas s jejich sběrem a zpracováním a my vám poskytneme ten nejlepší zážitek.
Zde máte možnost přizpůsobit soubory cookie v souladu s vlastními preferencemi a později podrobněji nastavit nebo kdykoli vypnout v patičce webu.
Technické cookies jsou nezbytné pro správné fungování webu a všech funkcí, které nabízí.
Personalizaci provádíme na základě vámi prohlíženého zboží. Dále pak upravujeme zobrazovaný obsah podle toho, co vás zajímá.
Tyto cookies nám umožňují měření výkonu našeho webu a za pomoci získaných dat pak můžeme zlepšovat zážitek z nakupování našim zákazníkům.
Tyto cookies jsou využívány reklamními a sociálními sítěmi pro úpravu zobrazovaných reklam tak, aby pro vás byly zajímavé.
K sjezdovému lyžování jsem se dostal už jako malé dítě, kdy jsem zabloudil s běžkami na nohou na sjezdovku a ihned mě to uchvátilo. Tím byl v tu chvíli nordicu konec. Na lyžích jsem trávil všechen svůj čas a když jsem poprvé uviděl na naší malé sjezdovce v Hlinsku snowboardového instruktora, tak jsem hned věděl co chci. Začal jsem v Peci pod Sněžkou jako běžný instruktor a o něco později při studium záchranáře jsme si s kamarády založili lyžařskou školu Ski Fanatic v Hlinsku, kterou jsme postavili celou hlavně na dětské výuce. Během té doby jsem začal i s lyžováním osob s tělesným hendikepem, kde jsem se stal reprezentačním trenérem. V tu dobu mi byla i nabídnuta spolupráce s Dětským lektorským sborem APUL. Hory mi jsou zkrátka osudové a potom, co jsem dovedl několik sportovců na Paralympijské hry v Korei, jsem cyklus učitele a trenéra lyžování ukončil a s neustálým cestováním a odloučením od rodiny se zkrátka už nechtěl trápit. Bohužel i přes pozici vedoucího nelékařských zdravotníků na sportovní klinice (což je ve zdravotnictví práce snů), jsem tuto práci ukončil a ze dne na den se ocitnul opět ve své milované Peci, ale tentokrát už i svoji rodinou a doufejme na stálo. :-)
Jarní šlichta a prašan na telemárech.
Hodně se soustředím na svůj styl, ale když chytím to správné flow, tak jsem naprosto volný.
Jestli ještě nezačal, tak ztratil už teď hodně času.
Směj se a jedééém.
Klientů se vrací dost. A jak si je udržet? Udělej si z nich kamarády.
Baví mě předávat zkušenosti, příběhy a ukázat novým instruktorům, že to není pouze práce, ale životní styl. Sám jsem dost zkoušek v životě i lyžování neudělal, ale hlavu si tím nelámu. Prostě mám důvod na sobě makat.
Dá se dělat vůbec něco jiného celý život, než práce na horách?
Já rád občas lezu, plavu, jezdím na kole a nejvíc asi běhám.
Naprosto.
Nejkratší 99,9 cm a nejdelší mám 210 cm. Oblíbená délka 185 cm a hůlky 125 cm.
Bílé s medvědem. :D A pokud najdete koženou botu číslo 48, tak sem s ní a určitě mi to půjde.
Speciálně upravené je nemám. Každopádně jsem rád, že mám poprvé v životě lyžáky, co mi nejsou široké.
No... zatím jsem ještě nikdy nikoho neviděl, aby si tkaničky utahoval od vrchu dolů, takže asi tak.
Ostatní se snažím analyzovat, ale spíše se kochám horami, když je to možné.
Jo a ještě k tomu s opačně nasazenými lyžemi a helmou.
Lyžování, lyžování, pivo, lyžování, pivo...
Oblečení by mělo být hlavně kvalitní, aby se člověk cítil, jako když je v dobře vytopené a větrané místnosti.
Ano, koukám. Filmy s Shane Mcconkey jsou TOP.
Zatím se jim vyhýbám. Skvělý... teď abych šel ťukat do všeho, co se dá.