David Pražák
Career Highlights
- Demoteam Stoked, Zermatt - Top 15 Švýcarsko
- Demoteam Rookies, Davos - Top 10 Švýcarsko
- spoluúčast na vytváření Modré Knihy APUL
Jaká je Tvá nejvyšší licence?
Kde všude jsi během své kariéry působil?
- Špindlerův Mlýn
- Davos (Švýcarsko)
- Zermatt (Švýcarsko)
- Laax (Švýcarsko)
- Myoko Kogen (Japonsko)
- Perisher (Austrálie)
- Alpendorf (Rakousko)
Počet odučených sezón: 17
Lektorem APUL od: 2006
Životopis
Lyžovat jsem začal už jako malý díky svému tatínkovi. Ten neúnavně organizoval všechny naše rodinné lyžařské zájezdy a trpělivě nás také, sám instruktor a vášnivý lyžař, všechny učil lyžovat. Ze začátku to byl pro mě spíše trest, ale jak jsem se postupně zlepšoval, lyžování mě začalo bavit.
A to natolik, že jsem se hned po maturitě, během prvního semestru na výšce, na doporučení známých rozhodl udělat instruktorské „Céčko“ u APULu ve Špindlu. Tehdy jsem věděl, co chci dělat. Nadšení pro hory přerostlo v závislost a mě bylo jasné, že tohle je přesně práce pro mě. Kombinace lyžování, mého nejoblíbenějšího koníčku, plus toho nejkrásnějšího myslitelného prostředí a skvělé party lidí kolem bylo jasným signálem, kam se ubírat. A tak jsem ve Špindlu po absolvování kurzu „C“ zůstal rovnou na celou sezonu a dalších pět. Během té doby jsem si prošel celé APULové vzdělání až po „Áčko“. Přibyl snowboarding a telemark. Pak lektorování pro APUL v lyžařském a posléze telemarkovém sboru. Následovalo cestování za prací instruktora lyžování do Austrálie, Rakouska, Švýcarska, Japonska… Členství v demo-týmech, účast na mezinárodních mistrovstvích učitelů lyžování. Vedení tréninku instruktorů. Spirála se roztočila a nešla zastavit.
A tak se točí dodnes. Nevím, kdy a jestli vůbec se zastaví. Vím jen, že díky této práci snů jsem potkal spousty zajímavých a inspirativních lidí jak z řad klientů, tak i mých kolegů, vycestoval do zemí, kam bych se možná nikdy nepodíval, poznal jiné kultury, zdokonalil cizí řeči a naučil se další, zúčastnil se mnoha zajímavých tréninků z oblasti techniky sportů na sněhu a získal nové pohledy na výuku lyžování a přístup ke klientům. Díky práci lyžařského instruktora můžu dělat to, co mě baví a žít svůj život naplno!
A kdoví, možná i Tvým prvním kliknutím na přihlášku do kurzu APUL začíná podobný příběh…
Zeptali jsme se Davida
V jakém terénu Tě baví jezdit nejvíc? A jezdíš také na snowboardu nebo na telemarkách?
Úplně nejvíc mě baví plout na lyžích mimo sjezdovky v bezedném prašanu. Otevřené pláně s malými skalkami a občasnými smrčky jsou to pravé hřiště pro mě. Na snowboardu jezdím jen příležitostně. Jsem členem telemarkového lektorského sboru APUL. Telemark je pro mě srdcovka. Takový výšlap na pásech a sjezd v pokleku v terénu mimo davy na sjezdovkách je ten pravý relax.
Umíš lyžovat s čistou hlavou nebo se neustále kontroluješ a opravuješ?
Na sjezdovce v uniformě se kontroluji neustále, snažím se vždy jezdit technicky na 100%. Před klienty se mi to snad už podařilo skrývat a působit uvolněně. Ve volném čase je to přesně naopak. Ať už na pistě nebo mimo ni, užívám si volnosti, rychlosti a radosti z pohybu.
Co děláš v létě?
Čekání na sníh si krátím výukou Windsurfingu v Řecku na ostrově Kos.
Přišel k Tobě na výuku někdy dospělý klient s opačně nazutými lyžáky?
Několik. Ale asi nejlepší "lyžáková" příhoda byla s klientem, který sice přišel s lyžáky nazutými správně, ale stěžoval si, že ho hrozně tlačí. Při kontrole proč jsem zjistil, že nemá v lyžákách vnitřní botičky...
Dnes vidíme jezdit většinu lidí v helmě. Co říkáš na čepici, měla by zůstat jenom na zimní procházky?
Jednoznačně ano! Jde především o naší bezpečnost. V zahraničí jsou lyžaři s čepicí už jen raritou a je to jen dobře. Jsou dny kdy vidíte helikoptéru odvážet raněné lyžaře několikrát denně. Nechci si ani představit, jak by dopadli bez helmy. Sám jsem už několik nepříjemných pádů také zažil a nevím, jestli bych tu bez helmy dnes ještě byl.
Jak typicky vypadá Tvůj pracovní den na horách?
Jak kde. Třeba v Zermattu se běžně stávalo, že se nejdřív s klienty vyrazilo na nákupy, kde jsem působil jako poradce při vybírání lyžařského vybavení, poté na oběd, kávička a na kopec se šlo odpoledne na jednu jízdu, nebo až příští den. Většina mých pracovních dní ale vypadá, tak jako u všech ostatních instruktorů. Kávička, kopec, dva, oběd, konec :-)
Co byl v poslední době Tvůj nejlepší zážitek na horách?
Čtyři dny intenzivního tréninku v boulích s Richie Bergrem v Japonsku. Obrovská inspirace a velký posun v technice lyžování. Richie, guru lyžování nejen v Japonsku, nám profesionálním a přátelským přístupem ukázal nové horizonty v lyžování a výuce a také, že i téměř ve svých padesáti letech nám mladým dokáže ještě natrhnout...sebevědomí.