Lyžovat jsem začal ve 3 letech s maminkou a nevzpomínám si na to. Zimy jsme za mého mládí trávili v malém areálu Nové Hamry v Krušných horách. Dvě rodiny, čtyři děti, spoustu sněhu, zkrátka jak z filmu S tebou mě baví svět! Pod dohledem maminčiny kamarádky Ilony, která učila lyžování na ZČU, jsme vychytali techniku snožného oblouku s nadlehčením a seznámen jsem byl i s prvky fun carvingu. U Ilony jsem si pak v roce 2011 udělal i první licenci Instruktora školního lyžování a vyrazil jsem učit na školní lyžařské kurzy. Tam jsem se seznámil s Martinem, který mě v příští sezoně přivedl na Lipno, kde jsem od roku 2013 dodnes. Následně jsem se zapojil i do lektorování, díky spolupráci prošel vzděláním Apul, a proto se teď na kurzech můžeš potkat i se mnou.
V boulích! Jiné nástroje ovládám, ale spíš na nich nejezdím.
Vzpomínám si na ikonické bílé lyže s nápisem Rossignol a kohoutkem ve špičce, na jedné lyži jsem ho měl přelepený nálepkou žabičky a maminka volala, jestli tlačit na žabičku nebo na kohoutka, a stále si pletla, na jakou nohu mi dala jaké zvířátko. Dřevěné lyže a kožené boty mám schované ve sklepě po dědovi a stále se přes instruktorování a lektorování nemohu dostat k tomu je vyzkoušet.
To se ví.
Na lyžařském výcviku pro International school Prague bylo každé z 10 dětí jiné národnosti. Od arabských zemí až po jižní Ameriku. Zůstali jsme u angličtiny.
Spodní, ono to jde i jinak?
Dřív jsem měl tradici se před každou sezonou podívat na Šílence na prknech, ale už jsem pár sezon vynechal.