RUBRIKU #APULTIPSNTRICKS JSME ROZJELI NA NAŠICH SOCIÁLNÍCH SÍTÍCH A PO DVOU SEZÓNÁCH SE V NÍ SEŠLO DOST PŘÍSPĚVKŮ NA SAMOSTATNÝ ČLÁNEK NA WEBU. TADY JE... NECHCEME TOTIŽ O NAŠE TIPY A TRIKY OCHUDIT... více
Naše společnost používá soubory cookie ke správnému fungování vašeho oblíbeného webu, k přizpůsobení obsahu stránek vašim potřebám, ke statistickým a marketingovým účelům. Kliknutím na tlačítko přijímám nám udělíte souhlas s jejich sběrem a zpracováním a my vám poskytneme ten nejlepší zážitek.
Zde máte možnost přizpůsobit soubory cookie v souladu s vlastními preferencemi a později podrobněji nastavit nebo kdykoli vypnout v patičce webu.
Technické cookies jsou nezbytné pro správné fungování webu a všech funkcí, které nabízí.
Personalizaci provádíme na základě vámi prohlíženého zboží. Dále pak upravujeme zobrazovaný obsah podle toho, co vás zajímá.
Tyto cookies nám umožňují měření výkonu našeho webu a za pomoci získaných dat pak můžeme zlepšovat zážitek z nakupování našim zákazníkům.
Tyto cookies jsou využívány reklamními a sociálními sítěmi pro úpravu zobrazovaných reklam tak, aby pro vás byly zajímavé.
Začalo to prý když mi ještě nebyly tři. Vůbec jsem to nechtěl dělat, zahazoval jsem lyže, brečel, vztekal se..Chtěl jsem prý jen bobovat a stavět sněhuláka. Uplynulo třicet let a já za tu dobu zvládl na lyžích závodit, testovat je, učit na nich, prodávat je, servisovat je, lyžoval jsem skoro na všech kontinentech a poslední dobou se tím živím.
Celý život jsem tak trochu lenoch a dělám dost často jen to, co mě baví. Gympl jsem každý rok procházel s největším počtem absencí v ročníku (nezbývalo moc času na studium, pořád jsem byl na horách), poté jsem studoval FTVS a PŘF UK, skoro deset let místo pěti (zase jsem spíš lyžoval, než studoval. :-))
Už během studia na VŠ jsem cestoval a začal učit lyžování víc a víc než jen u taťky v Krušných horách...A prostě mě to začalo bavit ještě víc než před tím. Dělám to, co mě opravdu strašidelně baví a uspokojuje a někdo mě za to ještě platí. Působil jsem v různých organizacích, uskupeních, svazech a klubech, jak aktivně na svahu, tak i bafuňářsky u stolu. Zkušeností mám myslím vzhledem k věku docela dost. Ale až APUL mi ukázal, že je pořád kam se posouvat a kam směřovat. Hned po svém prvním kurzu u APUL jsem začal tušit, že zkusím jít tak vysoko, kam jen to půjde. A šlo to až k licenci "L". Takže dobrý. :-)
"Dobrý den, jdete k nám na lekci?", "Ano, jdu..." .." Máte snowboardové boty a lyže v ruce, jdete tedy na lekci snowboradu nebo lyží?"...."No já nevim, to je asi jedno, to je stejný ne?"
Baví mě jezdit všude, od prašanu po pupík až po tvrdou závodní pistu. A baví mě jezdit všude i na telemarkových lyžích, které jsou mojí velkou láskou. :-)
Záleží na situaci...Dost často se sám podvědomě kontroluji a snažím se na sebe být přísný..Ale třeba v čerstvě spadlém japonském prašanu, kde se starám jen o lajnu, kterou pojedu a o to, abych netrefil strom už mi v hlavě moc místa na nic jiného nezbývá....
Miluješ lyže a hory? Tak v tom případě doporučuji mrknout na web APUL, přihlásit se na kurz, sbalit si lyže a pár věcí do batohu a vyrazit na hory. Znám spoustu lidí, co se takhle jednou sbalili na hory a už tam zůstali. :-)
Připravoval jsem se tak, že jsem sezonu před kurzem A2 odučil za necelé 3 měsíce 510 hodin. :-) Asi jsem spíše zkouškový typ (na kopci, u videa moc ne. :-)) Nervózní samozřejmě jsem, ale na kopci mě to spíše dokáže pomoct.
Probudit v nich lásku a zájem o hory a lyže.
Mám klienty, kteří se mi vracejí. Na Zélandu, v Japonsku i v ČR. Být sám sebou, dělat lyžování na maximum a chovat se tak, jak bych chtěl aby se ostatní chovali ke mě.
Lektorování je skvělá práce se skvělými lidmi, kteří jsou většinou pro věc zapálení stejně jako já. Lektorování je asi nejvíc co lze v instruktroské branži dosáhnout. Já si této možnosti opravdu hodně cením a zárověň jsem na sebe pyšný, že se mi podařilo dotáhnout svoji kariéru až sem. Nikdy jsem si nemyslel, že sdělení o neúspěšné zkoušce bude tak těžké. Ale je to tak, je to nepříjemné pro obě strany, ale je třeba koukat na pozitiva a vzít si vždy to dobré a dále na sobě pracovat.
Lyžuji hlavou dolů na Novém Zélandu. Občas také pádluju na kajaku nebo na raftu.
To uvidíme...Proč ne...Záleží, co člověk od života chce a jaké si nastaví cíle. Je potřeba žít naplno, život je krátký. Ale zase všeho s mírou. :-)
21 lyžařů - first timerů, byli převážně z Číny. Byla to sranda, výzva a zajímavá zkušenost. :-)
Každý sport je super. Myslím, že pro lyžování je důležitá celková pohybová zdatnost a koordinace. Já mimo lyžování hraju občas florbal, rád se projedu na kole a pádluju na kajaku nebo raftu.
Moc ne. :-( Kolo, občas výběh. Měl bych víc, jj vim. :-(
Asi trochu souhlasím.. Ono je padat a padat. Občas se tomu člověk nevyhne. U mě se jedná vždy a jeden až dva docela solidní karamboly během sezony. U mých klientů během výuky se snažíme z pádů většinou nějak poučit.
Nedokážu. Hodně. Mám svůj malý lyžařský byznys a zároveň jsem sponzorovaným jezdcem jedné české značky. Tahle kombinace mi přihrála pod chodidla stovky párů. Ale těch zapamatovatelných zase tolik není.
V běžné výuce učíš lidi, jak jednoduše a zábavně sjet kopec a mít rád hory. Při lektorování učíš učit, jak jednoduše a zábavně sjet z kopce dolů. Oboje je skvělé.
Nejkratší asi FISové slalomky 165 cm a nejdelší Freeridovky 188 a 182 cm. Ale byla doba, kdy jsem dokázal zkrotit i 203 cm SG nebo 150 cm funcarvery :-)
Plastový s obrázkem zvířátka, myslím. :-)
Dřív ano, dělal jsem to přesně tak. Ale poslední roky se snažím samozřejmě hlavně přemýšlet o svých klientech a jejich lyžování nebo o svém lyžování.
Ano. A ne jednou. :-)
Přesně tak, čepičku jen na parádu na Apre-Ski. Při lyžování by měla být helma samozřejmostí. Nejen pro děti, ale pro všechny lyžaře/prknaře.
Poslední roky trávím v lyžících kolem 200 dnů v roce a pohodlí s funkčností jsou důležité. Mám vložky i vnitřní botky na míru.
3 jazyky najednou nejvíc.
Záleží na destinaci, kde zrovna jsem. :-). Většinou pracuju 6 hodin denně. Často a rád jdu na pár jízd před prací. Ale jen když jsou dobré podmínky. Káva s pěknou kolegyní je také dobrý start dne. :-)
Druhou spodní.
Pořád je na čem pracovat. Snažím se aby moje lyžování bylo přirozené a funkční. Abych se tolik nenadřel, aby vše bylo plynulé. Ne vždy se mi to úplně daří. Potřebuju pracovat na kulatosti oblouků a udržení rádiusu na prudších kopcích ve větších rychlostech. Inspiraci hledám u kolegů z lyžařských škol, kde pracuji, od kolegů lektorů a v neposlední řadě u svých klientů.
Sedí mi trend vrstvení. Bundu preferuji určitě hardshell s dobrou membránou. U kalhot záleží. Když je -25 je člověk rád za nějaké zateplené. :-) Hlavně to musí sedět a být funkční. A slušivé. :-)
Před pár lety jsem docela dost frčel na freeridovém filmu Claim od MSP. Freeridové filmy od MSP jsou celkově moje oblíbené. Jinak mám moc rád třeba americkou "Ski academy" nebo "Aspen Extreme". A Sněženky a Machři jsou každopádně podle reality.
Asi to k tomu trochu patří, důležitá je prevence a regenerace. U mě naštestí nic velkého, párkrát přetrhané nebo natržené postranní vazy v koleni. Menisky a křížáci zatím drží. Polámené prsty, nějaké bolavé zápěstí, rameno vyhozené, občas zabolela záda. Ale velké kosti a klouby zatím drží.