Naše společnost používá soubory cookie ke správnému fungování vašeho oblíbeného webu, k přizpůsobení obsahu stránek vašim potřebám, ke statistickým a marketingovým účelům. Kliknutím na tlačítko přijímám nám udělíte souhlas s jejich sběrem a zpracováním a my vám poskytneme ten nejlepší zážitek.
Zde máte možnost přizpůsobit soubory cookie v souladu s vlastními preferencemi a později podrobněji nastavit nebo kdykoli vypnout v patičce webu.
Technické cookies jsou nezbytné pro správné fungování webu a všech funkcí, které nabízí.
Personalizaci provádíme na základě vámi prohlíženého zboží. Dále pak upravujeme zobrazovaný obsah podle toho, co vás zajímá.
Tyto cookies nám umožňují měření výkonu našeho webu a za pomoci získaných dat pak můžeme zlepšovat zážitek z nakupování našim zákazníkům.
Tyto cookies jsou využívány reklamními a sociálními sítěmi pro úpravu zobrazovaných reklam tak, aby pro vás byly zajímavé.
Narodil jsem se v Ostravě a jako malinkej hošík jsem běhal na chalupě v Beskydech kde se dalo. Takže samo sebou že mě postavili na lyže hned na tu první závěj kterou jsem viděl a od té doby to jelo :-) Sice jsem nikdy nechodil do žádného klubu lyžování, ale na lyžích jsem byl díky rodičům celou zimu. Byla to zábava a bezva výlety na sjezdovky s rodinou a kamarádama.
Tak nějak rekreačně jsem to bral do svých osumnácti. Pak jsem začal jezdit jako instruktor na školní lyžáky, na VŠ jsem si udělal kurz instruktora lyžování. No a tak nějak pořád jsem byl na horách ať už s lyžema nebo bez nich. Když tu najednou kamarád povídá “hele přijeď na zimu do Špindlu, potřebujeme tam instruktory” a já na to “tak na jednu sezónu, to by bylo fajn”
To byl rok 1998 a s malými přestávkami jsem tam dodnes. Prošel jsem kurzem “C” a začal učit komerční klientelu. Na podzim někdo povídá “jedem na béčko, zalyžujem v Rakousku a bude sranda” a byla.
Pak jsem si vyzkoušel práci v půjčovně, jednu celou zimu jsem fotil klienty školy a pak jsem začal dělat šéfinstruktora. Když tu přišel ředitel školy řka “šéfinstruktor by měl mít áčko”, tak jsem jel na áčko. No a pak už zbývalo jen se přihlásit do lektorského sboru, kde jsem s dvouletou pauzou od roku 2002.
Začal jsem jezdit na telemarkách a stal se telemarkovým lektorem. Telemark je pro mě na sněhu asi největší radost a svoboda :-)
Když byly krátké zimy u nás doma tak jsem neváhal vyjíždět na chvíli učit do Rakouska.
V roce 2009 jsem začal jezdit na Nový Zéland kde jsem v zimě učil a v létě cestoval nebo se na zimu vracel domů na naše kopce. Pak jsem si plnil lyžařský sen v Kanadě, btw. je tam strašná zima. :-))
Teď již dlouho vedu lyžařský klub ve Špindlerově Mlýně, který jsme si založili s kamarády, je nám tam spolu víc než dobře a navíc to báječně funguje.
Telemark miluju, snowboard už jsem neměl na nohách pět let :-), preferuju trošku rozbitější, členitější terén, no čím víc prašanu tím líp :-)
Když nepracuju snažím si jízdu užít s čistou hlavou a s písní na rtu.
Neváhej a pojď do toho, kdo nic nezkusí nic nezkazí :-)
Empatie, odhadnout co chtějí a jaký přístup k nim zaujmout.
Není to jen dril, je to pro většinu pořádná zábava na dovolené.
Ano
Je to poměrně odlišná disciplína :-)
Někdy je sleduju a přemýšlím, nic méně to dělám spíš pro sebe abych nevyšel ze cviku.
Už mám svou oblíbenou značku, svou velikost, svou tvrdost. Nemusím s nimi v podstatě nic dělat a sednou mi od výroby :-)
Nevím, podpadky nenosím :-) ale lyžáky to je taky pěkný svinstvo :-)
Myslím že jednou jsem mluvil třemi jazyky a bylo to málo :-)
Dobrá otázka, nikdy jsem ji neřešil. Kdybych si ale boty zapínal od horní přezky byl bych asi dost nervózní.
Myslím že nejlepší je S Andělem na horách, to je realita sice stará ale je.