Naše společnost používá soubory cookie ke správnému fungování vašeho oblíbeného webu, k přizpůsobení obsahu stránek vašim potřebám, ke statistickým a marketingovým účelům. Kliknutím na tlačítko přijímám nám udělíte souhlas s jejich sběrem a zpracováním a my vám poskytneme ten nejlepší zážitek.
Zde máte možnost přizpůsobit soubory cookie v souladu s vlastními preferencemi a později podrobněji nastavit nebo kdykoli vypnout v patičce webu.
Technické cookies jsou nezbytné pro správné fungování webu a všech funkcí, které nabízí.
Personalizaci provádíme na základě vámi prohlíženého zboží. Dále pak upravujeme zobrazovaný obsah podle toho, co vás zajímá.
Tyto cookies nám umožňují měření výkonu našeho webu a za pomoci získaných dat pak můžeme zlepšovat zážitek z nakupování našim zákazníkům.
Tyto cookies jsou využívány reklamními a sociálními sítěmi pro úpravu zobrazovaných reklam tak, aby pro vás byly zajímavé.
Na hory jezdím od svých pěti let, kdy mě postavili na lyže, pustili z kopce a já skončil v potoce. Svůj první snowboard jsem dostal k Vánocům od babičky. Zabavila ho dědovi, který se na něm chtěl naučit. Měl pevné vázání na přezkáče a byl dvakrát takový jako já, takže to skončilo jen u pár pokusů o jízdu. Další zimu mi kamarád půjčil kratší prkno s měkkým vázáním a půl dne jsem stálé padal. Přišli Snowboarďáci a s nimi i mé oblíbené bazarové prkno. A lyže upadly v zapomnění.
Vždy jsem chtěl pryč z Prahy a žít na horách, tak jsem hledal cesty, cokoliv, mytí nádobí apod. Sestra přišla s inzerátem instruktora lyžování a tak, po devíti letech, byly lyže v mých očích opět na světě. Požadavkem školy byla totiž lyžařská licence D, za což jsem X Ski School velmi vděčný. Lyžování a snowboarding jsou přece velmi úzce spjaty a jejich pojivem je fyzika. V sezóně 2012/13 jsem působil ve Strážném a poté, kvůli studiu VOŠ ve Volyni, jsem se přesunul na čtyři roky do Kašperských Hor. V obou místech jsem získal bohaté zkušenosti s dětskou výukou a skvělý základ pro práci ve Špindlerově Mlýně, kde jsem nyní třetím rokem. Do Špindlerova Mlýna jsem se přesunul kvůli zlepšení instruktorských a hlavně jezdeckých schopností. Také mne lákala dobrá znalost domácích hor a vybudování si jistého zázemí. Rád se posouvám ve všem, co dělám, a jakmile jsou k tomu vhodné podmínky, neváhám.
Nerad zůstávám ve stereotypu, a tak se snažím střídat nástroje, disciplíny i terén. Nejvíce si však užívám volnosti horských hřebenů a volného ježdění jak na snowboardu, tak na lyžích. Také rád testuji různé typy všech druhů nástrojů a rozšiřuji si tak obzory a schopnosti.
Dle mého názoru je třeba umět oddělit ježdění, které si jdu užít, jen tak si zajezdit a vyvětrat hlavu, od trénování různých dovedností a technik.
Jít do toho. Je ovšem otázkou, co od toho kdo očekává. Výhodou této práce je, že se dá dělat v mnoha formách. Přivydělávat si o víkendech jako student a současně být na horách na čerstvém vzduchu. Mít jen přechodně nějakou brigádu, než si najdu něco jiného. Nebo jsou hory mým snem a ježdění na sněhu prostě miluji, rád pracuji s lidmi, jsem komunikativní, sportuji a rád se vzdělávám a posouvám dál...
Přiznám se, že přípravy nejsou mou silnou stránkou. Ale pokud chcete dosáhnout výše, už je to potřeba. Stejně tak se udržovat v kondici jak psychické, tak fyzické. Sportovní jízdy už jsou přeci jen o výkonech. Dopředu si najít a nastudovat potřebné materiály, aby se na kurzu člověk snadno orientoval. Na kurzu A mě psychicky drželo nad vodou vědomí, že už jsem nějaké kurzy zvládl a že to tentokrát nemůže být o moc jiné.
Poznat je, zjistit jestli sportují, čím se živí a odhadnout tempo výuky a jejich potenciál. Seznámit je s úplným základem vybavení a danými podmínkami.
Pro nás je však také důležité si uvědomit, že jsou lidé různí a že ne každý se na snowboardu/lyžích může hned naučit. Člověk, který přijde poprvé, nemusí mít vůbec představu o tom, co snowboarding/lyžování obnáší. Např. není vinou instruktora, když se klient není schopen přes svou fyzickou indispozici zvednout. Každý má prostě někde své hranice. Ale i přes to se snažíme naučit klienty možné maximum z jejich potenciálu.
Být přátelský. Stále pracujeme s lidmi a pokud si představíme, že by nás měl cokoliv učit někdo, kdo nám není sympatický a jeho přítomnost nám je nepříjemná, nemáme potřebu se s ním opět setkat. Samozřejmě pokud klient cítí, že se něco nového naučil, relativně bezpečně a s radostí, i když to třeba nebylo lehké, bude mít z výuky dobrý pocit. Hledejme pro klienta výzvy a pokusme se je s ním překonat. Na konci výuky ukažme klientovi, kde se se svými schopnostmi nachází a otevřme mu nový obzor, aby měl chuť kráčet s námi dál.
Živím se stavěním roubenek (tesařina). Jinak jezdím na kole, kajaku, windsurfu, skejtu a na bruslích.
Asi patnáct Holanďanů, úplných začátečníků. Ti jsou většinou veselé mysli a tak to byla zábava.
Slackline, skate, brusle, hokej, surfing, kajak, plavání, lezení, kolo, trampolíny apod.
Snažím se o pravidelný režim cvičení jógy či posilování. Jinak stále něco dělám, jakmile je možnost.
Rozhodně, jen je třeba vědět, kdy a kde si to člověk může dovolit.
Jak ve snowboardingu, tak v lyžování se snažím zlepšovat ve freestylu a v rychlé agresivní jízdě. Inspiraci hledám u kolegů, ve videích, časopisech i knihách.
Zlomenina klíční kosti. Asi ano, ale nejspíš se to moc nestává.