Přemysl Borek

Jaká je Tvá nejvyšší licence?

Kde všude jsi během své kariéry působil?

  • Klínovec
  • Schladming (Rakousko)
  • Fernie (Kanada)
  • Niseko (Japonsko)

Počet odučených sezón: 8

Lektorem APUL od: 2020

Životopis

Vyrůstal jsem na úpatí Krušných hor ve městě jménem Osek, kde mám svoji základnu dodnes. Na kraji města stojí malej vlek, kde se dá pár dní v roce jezdit, ale jinak jsem vždy dojížděl do nedalekého skiareálu Bouřňák, kde se odehrávaly moje snowboardové začátky. V 11 letech jsem dostal svůj první snowboard, který měl ještě tvrdé vázání a mohl jsem do něj použít lyžáky. No, nebylo to nic moc, ale lepší než nic. Po zimě jsem také poprvé vyzkoušel skate, který se stal láskou na první pohled. Nebyl to pouze dobrý pocit z jízdy ať už na skatu nebo snowboardu, ale pohltilo mě to jako celek. Životní styl, svoboda a kreativita, neohlížet se na konvence a jezdit si podle sebe, kde chci a s kým chci. Byl jsem nadšený z komunity lidí pohybujících se kolem těchto sportů a mé nadšení mě dodnes nepustilo.

Od malička jsem měl rád pohyb, a proto jsem vystřídal několik různých sportů, jako florbal, volejbal a hokej, díky kterému jsem poznal dril a dřinu, ale za žádnou cenu se to nemohlo vyrovnat skatu a snowboardu. Už ze střední jsem odcházel dříve domů, abych stihl ještě pár jízd. V první normální práci jsem vyčerpal veškerou dovolenou v zimních měsících na to, abych si mohl zajezdit a utratit nemalé peníze za skipas. Poté jsem narazil na kurz instruktora, který byl levnější než jet na zimní dovolenou, a tak jsem se ho zúčastnil a nakoukl poprvé do téhle profese. Následující rok už posílám životopis do JPK školy na Klínovci, kde to všechno začalo. Potkal jsem tam lidi, kteří rádi cestují, sportují, vzdělávají se a hlavně si to vše užívají a žijí naplno. Najednou jsem objevil to, co jsem hledal. Mít práci jako zábavu s možností rozvíjet se a zároveň cestovat a poznávat svět.

Po pár sezónách na Klínovci, kdy jsem si ještě stihl odskočit na pár zájezdů do Francie jako delegát a instruktor v jednom, jsem chtěl víc, poznat nové další lidi se stejným nadšením, poznat nová místa. Další destinací bylo Rakousko, odkud jsem po super sezóně odcestoval do Kanady za cestováním i za prací. Najednou bylo vše mnohem jednodušší, a tak jsem další instruktorské zkušenosti odjel sbírat do japonského Niseka, kde jsem působil dvě sezóny. Mezitím jsem si pomalu dodělal licenci APUL A a dostal nabídku přidat se do lektorského sboru, kterou jsem s nadšením přijal.

Zeptali jsme se Přemka:

V jakém terénu tě baví jezdit nejvíc?

Baví mě všechny druhy terénů, ranní tvrdá pista, jarní splash, boule, prašan, i snowpark.

Umíš jezdit s čistou hlavou nebo se neustále kontroluješ a opravuješ?

Snažím se s tím pracovat a umět si vybrat, co v dané chvíli chci zajet.

Jak jsi se připravoval na kurz A? A jak jsi zvládl stres před zkouškami na kurzu?

Chodil jsem na tréninky, které byly vedeny trenéry z různých koutů světa, a to mi značně usnadnilo cestu. Se stresem se snažím pracovat a moc mu nepodléhat, protože jen tak mohu dosáhnout lepších výsledků.

Co děláš v létě?

Jezdím na kole, na skatu, chodím po slacklině a taky často vyrážíme na výlety po horách.

Dá se práce na horách dělat celý život?

Ještě nevím, ale chystám se to vyzkoušet.