Naše společnost používá soubory cookie ke správnému fungování vašeho oblíbeného webu, k přizpůsobení obsahu stránek vašim potřebám, ke statistickým a marketingovým účelům. Kliknutím na tlačítko přijímám nám udělíte souhlas s jejich sběrem a zpracováním a my vám poskytneme ten nejlepší zážitek.
Zde máte možnost přizpůsobit soubory cookie v souladu s vlastními preferencemi a později podrobněji nastavit nebo kdykoli vypnout v patičce webu.
Technické cookies jsou nezbytné pro správné fungování webu a všech funkcí, které nabízí.
Personalizaci provádíme na základě vámi prohlíženého zboží. Dále pak upravujeme zobrazovaný obsah podle toho, co vás zajímá.
Tyto cookies nám umožňují měření výkonu našeho webu a za pomoci získaných dat pak můžeme zlepšovat zážitek z nakupování našim zákazníkům.
Tyto cookies jsou využívány reklamními a sociálními sítěmi pro úpravu zobrazovaných reklam tak, aby pro vás byly zajímavé.
Vyrůstal jsem na úpatí Krušných hor ve městě jménem Osek, kde mám svoji základnu dodnes. Na kraji města stojí malej vlek, kde se dá pár dní v roce jezdit, ale jinak jsem vždy dojížděl do nedalekého skiareálu Bouřňák, kde se odehrávaly moje snowboardové začátky. V 11 letech jsem dostal svůj první snowboard, který měl ještě tvrdé vázání a mohl jsem do něj použít lyžáky. No, nebylo to nic moc, ale lepší než nic. Po zimě jsem také poprvé vyzkoušel skate, který se stal láskou na první pohled. Nebyl to pouze dobrý pocit z jízdy ať už na skatu nebo snowboardu, ale pohltilo mě to jako celek. Životní styl, svoboda a kreativita, neohlížet se na konvence a jezdit si podle sebe, kde chci a s kým chci. Byl jsem nadšený z komunity lidí pohybujících se kolem těchto sportů a mé nadšení mě dodnes nepustilo.
Od malička jsem měl rád pohyb, a proto jsem vystřídal několik různých sportů, jako florbal, volejbal a hokej, díky kterému jsem poznal dril a dřinu, ale za žádnou cenu se to nemohlo vyrovnat skatu a snowboardu. Už ze střední jsem odcházel dříve domů, abych stihl ještě pár jízd. V první normální práci jsem vyčerpal veškerou dovolenou v zimních měsících na to, abych si mohl zajezdit a utratit nemalé peníze za skipas. Poté jsem narazil na kurz instruktora, který byl levnější než jet na zimní dovolenou, a tak jsem se ho zúčastnil a nakoukl poprvé do téhle profese. Následující rok už posílám životopis do JPK školy na Klínovci, kde to všechno začalo. Potkal jsem tam lidi, kteří rádi cestují, sportují, vzdělávají se a hlavně si to vše užívají a žijí naplno. Najednou jsem objevil to, co jsem hledal. Mít práci jako zábavu s možností rozvíjet se a zároveň cestovat a poznávat svět.
Po pár sezónách na Klínovci, kdy jsem si ještě stihl odskočit na pár zájezdů do Francie jako delegát a instruktor v jednom, jsem chtěl víc, poznat nové další lidi se stejným nadšením, poznat nová místa. Další destinací bylo Rakousko, odkud jsem po super sezóně odcestoval do Kanady za cestováním i za prací. Najednou bylo vše mnohem jednodušší, a tak jsem další instruktorské zkušenosti odjel sbírat do japonského Niseka, kde jsem působil dvě sezóny. Mezitím jsem si pomalu dodělal licenci APUL A a dostal nabídku přidat se do lektorského sboru, kterou jsem s nadšením přijal.
Baví mě všechny druhy terénů, ranní tvrdá pista, jarní splash, boule, prašan, i snowpark.
Snažím se s tím pracovat a umět si vybrat, co v dané chvíli chci zajet.
Chodil jsem na tréninky, které byly vedeny trenéry z různých koutů světa, a to mi značně usnadnilo cestu. Se stresem se snažím pracovat a moc mu nepodléhat, protože jen tak mohu dosáhnout lepších výsledků.
Jezdím na kole, na skatu, chodím po slacklině a taky často vyrážíme na výlety po horách.
Ještě nevím, ale chystám se to vyzkoušet.