Tomáš Korbáš lektor snowboardingu, instruktor a průvodce mimo ledovce

Tomáš Korbáš

Career Highlights

• teamleader v mezinárodní škole (Japonsko)
• vedoucí snowboardových kurzů v ČR
• člen metodické komise Snowboarding APUL

Jaká je Tvá nejvyšší licence?

• APUL Snowboarding A Riding
• APUL Laviny 2
• ISIA Stamp

Kde všude jsi během své kariéry působil?

• Bílá v Beskydech
• Mladé Buky
• Černý důl
• Špindlerův Mlýn
• Hakuba (Japonsko)
• Absolut Park Flachauwinkl (Rakousko)

Počet odučených sezón: 20

Lektorem APUL od: 2010

Životopis

Původem z Frýdku-Místku. Za mlada jsem to měl docela pestré. Jako malý jsem chodil do turistického kroužku, jezdil na koloběžce nebo skejtu, hrál hokej, stolní tenis a chodil na ryby.. V zimě jsem s rodiči lyžoval snad už od 3 let a s dědou dost běžkoval .

Od základky jsem skejtoval s FM partou a tam přišel i snowboarding jako zimní aktivita. Své poprvé na snowboardu jsem zažil ve 12 na dnes už zarostlých sjezdovkách Lysé Hory v Beskydech. Se zkušenou partou, která dávala ježdění v lese a stavění skoku. Většinou jsme šlapali, na permice na celý víkend nebylo a tak jsme mohli orat celé víkendy a všechny školní prázdniny. Ve zlatých devadesátych snowparky ještě nebyly a snowboarding se k nám teprve dostával jako novinka. Vzpomínám, že nás v těch dobách okolí moc nemuselo, pry jsme ničili stopu na pomičce a dělali muldy a shrnovali sníh. U vleku nás občas někdo přetáhl hůlkou… Divoká doba. :)

K učení jsem se poprvé dostal tak, že známí měli lyžařskou a snowboardovou výjezdovou školu z Ostravy. V 18 mi nabídli snowboardový kurz a práci na víkendy. Po škole už jsem se začal této práci věnovat každou zimu a věnuji se ji víceméně dodnes .

Zlom v kariéře nastal příchodem do Špindlerova Mlýna a prací v jedné z největších škol v ČR. Nastupoval jsem tam se snowboardovou licencí C. Zrovna ten rok, co jsem se tam vyloup, končil snowboardový šéfinstruktor. Udělal jsem si licenci B a vstoupil jako lektor do Apulu. Začál sem cítit, že mě tato práce baví a je to kam rozvíjet. Udělal jsem si ještě lyžařské C a Laviny 1, získal ISIA známku, se kterou jsem ještě 3 roky ve Špindlu zůstal. Místní parta mi přirostla k srdci a myslím, že to pro mě byla významná etapa a moc rád na ty roky vzpomínám. Vedl jsem taky tréninky instruktorů a reprezentoval školu na závodech.

Další místo, kam jsem se vydal učit, bylo Japonsko, region Nagano, Japonské Alpy. Dostal jsem se tam na pracovní víza s ISIA známkou a prokázáním 36 měsíců práce v lyžařských školách v Česku. Učil jsem v mezinárodní škole zaměřené na výuku v angličtině, takže klientela se mi změnila z česky, polsky a německy mluvících na angličtinu. Výuka snowboardingu v Asii docela frčí a podíl lyžařů a snowboarďáku je až 50/50. Byl jsem tam 3 sezóny a každá z nich mi něco dala. První určitě jezdit s lektory z celého světa, hlavně s CASI trenéry z Kanady.

Druhý rok mě vzali do Alpine Academy, kde jsem vypomáhal s freeride programy - intro to offpiste, steep and deep, safety trainings a workshopy. Víceméně jsme jezdili s batůžky s lavinovou výbavou a lidmi na vyšším levelu, kteří chtějí do prašanu. Učil jem je „Ride hard and die old“. Nedílnou součástí lekcí bylo jízda ve volném otevřeném terénu, pohyb v lese, hledání až 3 zahrabaných vyhledávačů, vyhodnocování lavinových předpovědí a plánování. První pomoc, manipulace a transport raněného. Klientela byla nejvíce z Tchaj-wanu a Austrálie.

Ve třetí sezoně nebylo moc sněhu a začínala Corona party v Číně, takže klientů polovina a prašanu v lesním levelu málo. Práce bylo ale tak akorát a dostal jsem se na post Team leader. Rozdělování klientů a instruktorů podle levelu, pár hodin za počítačem, pohyb po kopci na vysílačce a při tom čekání, než ti někdo zavolá, jezdíš resort s převýšením 1000 výškových metrů. Třešničkou na dortu bylo zajišťování bezpečnosti trati pro FWT a FWTQ naší školou. Šéf školy měl dready, hrál reggae a občas pozval kapely z Tokia. Na jedné jeho party se objevil i Travice Rice po závodě se zlatou medailí ve tvaru vločky místo kravaty. :) Jsem za tuto zkušenost upřímě vděčný a Japonsko doporučuju!

Poslední sezónu byla Corona party už celosvětová a všem nám práce výrazně ubylo, nebo spíš nebyla vůbec. Chtěl jsem po třech letech změnu a už mi nepřišlo tak správné lítat za sněhem na druhou stranu planety, když jsou Alpy takový kousek. Vrátil jsem se tedy ke kořenům, kde to kdysi začalo, a učil jsem freestyle v jednom z nej parků na světě, Absolut Parku Flachauwinkl. Lidi se nemohli shlukovat, takže byly jen privátní lekce a to dost málo. Shredil jsem park a znovu se vracel ke skokům, jib lajnám a rampě. Prokládal jsem to prašanem a užíval si, že je to ježdění konečně bez lidí a front, tak jak jsem to asi vždy chtěl. :)